24 hodin v Buenos Aires

Ačkoliv mám rád svou práci a těžko se mi z ní odchází pryč, občas přijde chvíle, kdy si uvědomím, že bych měl zapomenout na neustálou únavu z dlouhých hodin strávených prací a měl bych si taky trochu užívat. Právě proto jsem dostal z ničeho nic nápad – co takhle se vydat na nějaké speciální místo, strávit zde třeba jen jeden jediný den, a pak se zase vrátit k nám do Čech. Lehnul jsem si do postele s touto myšlenkou, než mi prostě došlo, že to musím uskutečnit – vydám se na 24 hodin do nějakého významného města a užiji si zdejší kulturu, luxus místních hotelů a poznám památky. Stačilo už jen vymyslet, kam se vydat.

Tak nějak jsem měl nutkání poznat trochu více do hloubky i Jižní Ameriku, protože většina mých cest zatím směřovala na východ. No a tak nemělo cenu dlouho přemýšlet. Vydal jsem se do Argentiny, státu toho nejlepšího hovězího masa a elegantní nenapodobitelné architektury.

Z ruzyňského letiště jsem se jen s jedním přestupem v Amsterdamu dostal po šestnácti hodinách na letiště Buenos Aires Ministro Pistarini. Právě v tomto městě jsem měl totiž strávit svých následujících 24 hodin. Dorazil jsem velmi brzy ráno, a tak jsem si stihl dát jen lehkou snídani a ihned jsem se nechal odvézt do mého dočasného domova, kterým se stal luxusní hotel Four Seasons.

Four Seasons Hotels and Resorts se firma sídlící v Torontu a zaměřující se na zdokonalování zážitků z cestování prostřednictvím neustálých inovací a nejvyšších standardů pohostinnosti. Od elegantního prostředí nejvyšší kvality, po pečující, vysoce personalizované 24hodinové služby. Four Seasons ztělesňuje skutečný domov daleko od toho vašeho pro ty, kteří znají a oceňují to nejlepší. Hluboce zakořeněná kultura Four Seasons je ztělesněna v jejích zaměstnancích – lidech, kteří sdílejí jediné zaměření a jsou inspirováni nabízet skvělé služby. Společnost Four Seasons, založená v roce 1960, následovala cílený kurz expanze a otevřela hotely a rezidence ve velkých centrech měst a žádaných rekreačních destinacích po celém světě.

Hotel se nachází v luxusní čtvrti Recoleta a je kombinací pánského sídla z počátku 20. století a současné výškové budovy. Stačilo mi vidět hotel zvenku a byl jsem doslova uchvácen. Chvíli jsem se musel pokochat tím nezapomenutelným stylem. Zajímalo mě ale, jak to asi může vypadat vevnitř. Ale hned, co jsem vešel do lobby, jsem si uvědomil, že interiér hotelu vůbec nekoresponduje s tím, jak jsem se domníval, že to tady bude vypadat. Bylo to totiž mnohem elegantnější než v mých představách! Lobby je laděno do modré příjemné barvy a milí recepční mě velmi rychle odbavili, asi s dojmem, že si půjdu na pokoj odpočinout.

Naštěstí jsem se ale poměrně dostatečně vyspal v letadle, a tak jsem stihl pobrat jen důležité věci a ihned vyrazit na poznávání krás Buenos Aires. To, že je Buenos Aires město s opravdu dokonalou architekturou a úžasnými restauracemi, je asi všem jasné. Kromě obdivování města jsem se proto vydal do oblíbeného Museo Nacional de Bellas Artes, které se nachází ve stejné čtvrti jako můj hotel. Byl jsem nadšený, když jsem zde spatřil i evropské umění.

Nezahálel jsem a vydal se i do bývalého přístavu Puerto Madero, kde dnes nalezneme spíše velkou spoustu obchodů a klubů, jež dokonale procházejí kolem nábřeží. Chvíli jsem se tu pozdržel a zašel si do jednoho z klubů na výborný drink. Po procházení města jsem si ale uvědomil, že začíná nadcházet čas k tomu, abych se vydal zpět na hotel. Těšil jsem se totiž, až si skočím do vyhřívaného bazénu, který se nachází přímo před hotelem a získal si mou pozornost hned, co jsem kolem něj poprvé procházel. Opravdu příjemné ochlazení v takto teplých dnech, které jsou mimochodem v Buenos Aires prakticky pořád.

Z plavání mi ale vyhládlo a přicházel čas večeře. A to by přeci nebylo správné, abych nenavštívil hotelovou restauraci Elena, která se řadí mezi padesát nejlepších v Latinské Americe. Možná právě proto, že září světlem a nabízí působivý výběr toho nejlepšího argentinského masa přímo z grilu s výjimečným seznamem místních vín. Jako předkrm jsem nemohl odolat talíři uzeniny s hromadou sýra – to byla dle mého opravdová delikatesa, která mi správně navodila chuť na další pokrm, jímž se stal T-Bone steak, dokonale nakrájený na dřevěném prkénku. Byla to ale tak velká porce, že jsem měl upřímně problém ji dojíst, ale jeho chuť byla tak dokonalá, že jsem prostě musel.

Přímo v hotelu naleznete i skvělý bar nazývaný Pony Line a vyznačující se kreativními koktejly, nejlepšími hamburgery ve městě a řemeslnými pivy, jež jsou jen některé z vrcholů zábavného a živého salonku inspirovaného životním stylem La Dolfina polo.

Po celém mém únavném dnu jsem se konečně vydal na svůj pokoj, jehož popis jsem si schválně schoval až na konec naší dnešní cesty. Protože na apartmá s výhledem na zámek se prostě jen tak nedá zapomenout. Ani nedokážu popsat, jak dokonale se mi leželo na posteli velikost King, z níž se mi druhý den ani nechtělo vylézat. Na těchto elegantních 80 m2 ale naleznete i překrásnou mramorovou koupelnu s velkým osvíceným zrcadlem a vanou. Před spaním jsem si ještě vypil pár nápojů z minibaru při dokonalém výhledu a usnul.

Ráno jsem musel ještě rychle zabalit a vydal se zpět na cestu do Česka.