24 hodin v Marrakech

Ačkoliv mám rád svou práci a těžko se mi z ní odchází pryč, občas přijde chvíle, kdy si uvědomím, že bych měl zapomenout na neustálou únavu z dlouhých hodin strávených prací a měl bych si taky trochu užívat. Právě proto jsem dostal z ničeho nic nápad – co takhle se vydat na nějaké speciální místo, strávit zde třeba jen jeden jediný den, a pak se zase vrátit k nám do Čech. Lehnul jsem si do postele s touto myšlenkou, než mi došlo, že to musím uskutečnit – vydám se na 24 hodin do významného města a užiji si zdejší kulturu, luxus místního hotelu a poznám památky. Stačilo už jen naplánovat, kam se vydat.

Tentokrát jsem měl v hlavě teplo a chtěl jsem se zase podívat na místo, kde si mohu užít pořádně sluníčka. A tak byl výběr jasný, poletí se do Marrakéše. Jedná se o velmi významné město v Marocu v Africe, které se stalo nejen kulturním, ale i hospodářským střediskem celého státu. Na mezinárodní letiště Menara se dostanete z pražského Letiště Václava Havla asi za necelých osm hodin, a tak se nejedná o žádnou příšernou cestu.

Město se v berberském překladu nazývá „Boží země“. A není ani divu, stačí se podívat na ty úžasné památky, které zde nalezneme. Za svých 24 hodin jsem se v Marrakéši stihl podívat do rozsáhlého komplexu tvořeného ze zřícenin paláce El Badii. Zajímavé je, že tento palác vznikl již v roce 1578, a to za dynastie Saadů. Ti zde zvládli vybudovat i bazény, které se údajně i nyní naplňují v létě vodou. Ale bohužel, tuto možnost pohledu jsem já neměl.

Kromě zříceného paláce jsem se stihl podívat i do botanické zahrady Agdal Gardens. Musím uznat, že jsem nikdy neviděl něco tak zvláštního a krásného zároveň. Tento sad se spoustou stromů a velkým jezírkem je něco netypického.

Pokud chcete prožít opravdu marocký luxus v hotelu, musím vám zaručeně doporučit návštěvu hotelu Riad Kheirredine, ve kterém jsem se nechal ubytovat já. Jedná se o pětihvězdičkový hotel, v němž si mě ihned získala úžasná marocká architektura spojená s italským designem.

Ani nevíte, jak úžasný klid zde po celém náročném dnu panoval. Ani jsem si nedovedl představit, že v tak rušném městě může existovat něco jako „oáza klidu“. Ale to Riad Kheirredine splnil. Odpoledne jsem strávil chvilku i na zdejší hotelové terase. Není ani divu, že slovo „Riad“ znamená v překladu „zahrada“. Malá fontánka uprostřed obklopená zelení byl krásný únik od všeho ruchu. Zvládl bych zde strávit snad hodiny, ale ze snů mě probudila myšlenka, abych nepromeškal svou masáž Hammam.

Jedná se o dlouholetou tradici Maroka, a tak jsem na ni byl více než zvědavý. A vyplatilo se! Použití přírodních ingrediencí, tedy hlavně černého mýdla a arganového oleje společně se šikovnýma rukama masérky se postaraly o opravdu nezapomenutelný zážitek. Snad nikdy jsem se necítil tolik svěží jako po masážích Hammam, které provádí přímo na hotelu.

Jistě jste ale zvědaví na mé ubytování. A to asi stejně, jako jsem na něj byl zvědavý já, když jsem k ránu do hotelu dorazil. Ale nechal jsem si tento popis až na později, abych vás trochu napjal, neboť bydlení v Imperial Suites o velikosti 60 m2 bylo snad nejlepším zážitkem z celých 24 hodin v Marrakéši.

Když jen do apartmá vejdete, hned si uvědomíte, že jste snad v úplně jiném světě. Ubytování s tak typickým marockým stylem totiž nikde jinde nenajdete. Nejvíce jsem si ale zamiloval krb. Vezměte si, že přímo ve svém apartmá naleznete dokonalý krb, u něhož můžete prosedět klidně celý večer s drinkem v ruce – u mě tedy spíše noc. K tomu jsem ocenil i možnost pouštění hudby přes bluetooth. Udělal jsem si prostě takový dokonalý večer pro muže.

Na večeři jsem odcestoval do restaurace Comptoir Marrakech, kterou bych popsal jako místo, kam byste prostě chtěli vzít svou drahou polovičku. Vše je tu zařízené ve velmi intimní atmosféře, a to ve zlaté a červené barvě. Ihned po usazení na mé místo mi byla u stolu zapálena velká svíčka, která by tuto romantickou chvilku ještě umocnila.

Jako předkrm jsem si objednal jarní závitky s krevetami a kuřetem, což pro mě byl opravdu skvělý a lehký začátek večeře. Jako hlavní chod mě v menu asi nejvíce zaujalo na dřevě grilované kuře. A musím říct, že tak křupavou kůrku jsem si nedal opravdu dlouho. Úžasná pochoutka, kterou bych nejraději jedl každý večer. Škoda jen, že to tak nejde.

Už asi tušíte, že jsem vám ještě nepředstavil úžasný dezert, který jsem si dal. A když říkám úžasný, opravdu to tak myslím. Přeci jen se jednalo o velmi jednoduché zakončení večeře, ale zároveň velmi chutné. Profiterole inversée, tedy zmrzlina s kousky tmavé čokolády, se stala mým favoritem na celý večer.

Ráno po probuzení jsem se ještě jednou prošel v hotelové zahradě, dal si výtečnou snídani servírovanou přímo v Riad Kheirredine a následně se vydal na letiště.