Autor celého konceptu L´Fleur Baru Miloš Danihelka

03. Září 2020 | Redakce LUXUS.cz | čtenost po 30 dnech je 30265

Pan Miloš Danihelka, pocházející z Krkonoš, je autorem celého konceptu L´Fleur Baru. Nyní působí dvanáctým rokem v Praze a stal se z něj takzvaně člověk, který se zamiloval do Champagne. Má za sebou již úspěšnou kariéru jako barman v prestižních pražských podnicích a zúčastnil se spousty barmanských a cocktailových soutěží. Velikou čest si získal především díky tomu, že mnohokrát reprezentoval Česko i ve světovém finále takovýchto soutěží. Od roku 2015 společně s dalším uznávaným mixologem Vítězslavem Cirokem budují L'Fleur Bar, kde si aktuálně můžete ochutnat na 300 různých šampaňských vín. Společně s investorem L'Fleur Baru navíc v rámci projektu „Terroirchampagne“ dováží do České Republiky 17 různých producentů z Champagne. Více o něm se dozvíme v našem rozhovoru.

Jaké šampaňské je Vaše neoblíbenější?
To se nedá říci úplně jednoznačně, protože se chutě a preference mění, ale určitě to budou charakternější champagne přímo od samotných pěstitelů. Dlouhá léta pro mě bylo champagne číslo 1 „Les Roises Blanc de Blancs“ z vinařství Ulysse Collin, následované velmi těsně „Les Béguines“ z Champagne La Closerie a „les Carelles“ z Jacques Selosse. Teď už je těch favoritů více. Naposledy jsem byl naprosto nadšený z „Clos Sainte-Sophie 2013“ z vinařství Jacques Lassaigne, to byl opravdu veliký zážitek, který přeji zažít komukoli, kdo miluje bílá burgundská vína a zároveň i champagne. Z produkce Grande Maisson de Champagne („velkých domů“) u mě vedou Clos Saint Hillaire 1998 od Billecart Salmon, Dom Pérignon P3 1982 a Salon Cuvée „S“ 1982.

A jaké šampaňské je podle Vás nejzajímavější?
Takové, které v sobě věrně odráží jednak unikátnost terroir a druhak i práci a charakter samotného vinaře. Spousty lidí se na champagne stále dívá pouze jako na „bublinky“, jako by to bylo něco jiného, nebo snad dokonce „menšího“, než víno. Já to mám jinak a opravdu i na champagne nahlížím jako na víno, rád si jej vychutnávám a soustředím se na sebemenší detaily v jeho chuti a jejím vývoji. Chápu ale však, že někomu stačí spíš ono spojení s konkrétním brandem a jeho prestiží, kdy jde spíš o tento pocit více než o požitek z vína jako takového. Šampaňským zkrátka uděláte vždycky dojem, ale já si myslím, že si ta vína zaslouží něco víc.
Těšíte se, až si za pár let s dětmi otevřete Vaše první šampaňské?
Určitě, už teď se moc těším ;) Snad jim bude chutnat.

Pokud navážeme na předchozí otázku. Víte i, jaké to bude? :)
Je mi jasné, že je budu muset začít vzdělávat postupně. Přestože mne dnes spousta lidí považuje za experta na Champagne a champagne, musím se přiznat, že mi ta vína z počátku vůbec nechutnala. Prvními champagne, co se chuti týče, jsem byl vysloveně zklamaný. Vše má svůj čas a k těm správným věcem se člověk musí pokorně a trpělivě prostě projíst, či jako v tomhle propít. Oběma ratolestem sbírám vybraná vína z pečlivě zvolených ročníků již nějaký čas. Některá na pití, některá jako investici. Oba mají to štěstí, že se narodili ve skvělých ročnících pro champagne. Na rozdíl ode mne. Takže i za ty dvě dekády budou mít možnost si pochutnat na stejně starých vínech, jako budou oni sami, a užijí si je, protože ta vína budou teprve přicházet ke svému vrcholu.
Jaké nejdražší šampaňské jste pil? Kde to bylo? A stálo to vlastně za to?
Nejdražším champagne, které jsem kdy chutnal v baru, byl nejspíš Dom Pérignon OEnothéque 1966. Nachomítl jsem se tehdy v Bugsy´s, když tam „štamgasti“ z Hemingway Baru, kde jsem tehdy pracoval, něco oslavovali. Všimli si mě a byl jsem obdarován skleničkou. Myslím si, že ta láhev stála tehdy 66.000,-. V rámci degustací by to pak mohl být asi Krug Clos d´Ambonnay 1995 a 1996 anebo třeba také některá vína z privátní degustace s Guillaumem Selossem ve vinařství Jacques Selosse. Některá degustovaná vína, kterými nás tehdy doslova posadil na zadek, nikdy nešla na trh a byla určená jen k osobní spotřebě v rámci jejich rodiny. Neuvěřitelně vzácná vína, za která by mi milovníci champagne a konkrétně pak Selosse, byli ochotní určitě nabídnout opravdu velmi mnoho peněz.

V L'Fleur děláte degustace, je něco čím se odlišujete?
Myslím, že propracovaností a rozsahem konkrétních témat, hloubkou edukace, šíří možných stylů a v neposlední řadě samozřejmě samotnými, vybranými, degustovanými víny. V mém případě je to až obsese, asi tu u nás opravdu není většího „blázna“ do Champagne a champagne, což se projevuje v úspěšnosti a návštěvnosti našich degustací. Já jsem opravdu strašně moc rád, že naši hosté mají zájem se dozvědět něco víc, že mají touhu objevovat stále nové a nové zážitky a že se do nich nebojí investovat často i nemalé peníze. Jsem opravdu velmi šťastný, že mi dovolují dělat to, co dělám a co mě tak moc baví.
Máte z baru nějakou nejpikantnější historku, kterou byste nám mohl prozradit?
V baru se přihodí spousty pikantních a zajímavých situací. Ale co se v baru stane, v něm musí i zůstat, to je jedno z nejzákladnějších pravidel. Takže pakliže Vás zajímají pikantní barové historky, musíte si je přijít do barů zažít ;).

Je možné si u Vás udělat i sabráž?
Přesto že já osobně sabráž při servisu champagne nedoporučuji, provézt i naučit se jí u nás dá.
Proč jste L'Fleur přestěhovali?
Kvůli kuchyni a nádherné vnitroblokové zahrádce, které byly ještě do nedávna součástí Steampunk Prague. Kuchyně Steampunku, se kterým sdílíme společnou budovu, pro nás vařila už od počátku. Už několik měsíců před Corona-pandemií se 90 % všeho, co se v kuchyni připravovalo, prodávalo u nás v L´Fleur. Logicky jsme si tedy už dříve začali pohrávat s myšlenkou, že bychom onu kuchyni měli rádi ve vlastní režii. Navíc se nám velmi líbila i ona zmíněná vnitrobloková zahrádka, kterou koncept Steampunku prakticky využíval jen minimálně. U nás je využívána dosyta a našim hostům se na ní očividně moc líbí také. Vnitřní prostory byly identické, jen zrcadlově otočené, takže stěhování nebyl až takový problém.

Co je pro Vás luxus?
Stejně jako pro vinaře v Champagne, je i pro mě osobně luxusem čas. V jejich případě to bude čas, který mohou dát svým vínům, než je uvolní na trh. V tom mém případě to bude čas, který mohu věnovat své rodině, tedy Monice a dětem. Pracovně jsem vytížený hodně, vedu úspěšný podnik a team lidí v něm, starám se o zákazníky v rámci distribuce Terroirchampagne, pořádám Champagne festival, spousty degustací, seminářů a školení jak pro profesionály, tak i laickou veřejnost, kterou champagne a vína zkrátka baví a samozřejmě mnoho času trávím i přímo v regionu Champagne. Takže pro mě je určitě luxusem čas, kdy mohu „vypnout“ a věnovat se výhradně rodině.
Děkujeme za rozhovor

Rozhovory

Miloš Danihelka
L´Fleur Bar

Tato společnost nemá v naší databázi žádné články