Jožo Ráž: Vždycky jsem říkal, co si myslím

18. Duben 2017 | Redakce LUXUS.cz | čtenost po 30 dnech je 35036

Open air 2017 aneb Živých nás nedostanů, takový je název série koncertů pod širým nebem, na kterých se představí legendární a nestárnoucí skupina Elán. Megatour se představí ve třech nejlepších amfiteátrech, a to v Českých Budějovicích, Plzni a Mikulově, čtvrtou zastávkou pak bude zámek Loučeň. Jak zaznělo z úst členů skupiny, jedná se o poslední sérii koncertů pod širým nebem, příští rok přijde na řadu oslava padesátin této úspěšné československé kapely a následně dojde na zaslouženou pauzu, na jejíž délce se Eláni zatím ještě nedohodli. Jak funguje život v kapele a jak se vyvíjí život osobní, jsme se zeptali zpěváka a baskytaristy Jožo Ráže.

Můžete nám pro začátek prozradit, jaké písničky uslyšíme na Open air 2017?

Budou to samozřejmě staré známé hity, ale zazní i řada novějších písní, včetně těch úplně nových. Budeme tam mít zajímavé předkapely a tak věříme, že na své si přijde úplně každý.

Příští rok oslavíte jako kapela půlstoletí spolupráce, netrápí vás ponorka? A jak řešíte konflikty?

V první řadě jsme všichni naladěni na stejnou notu, což je u muziky dost důležité (smích). Ale vážně - víte, od začátku máme stejný systém. O každé věci hlasujeme, každý hlas má stejnou váhu a především jde o hlasování tajné. Ještě jsem to zřejmě nikdy neříkal, ale tento systém nám vyhovuje stoprocentně. Ponorkou netrpíme, protože striktně oddělujeme hraní s kapelou a soukromý život.

Takže neexistuje společné setkávání manželek a rodinných příslušníků?

Téměř ne. Vědí o sobě, ale na mejdany spolu nechodíme. Jak jsem řekl, aktivity kapely jsou jedna věc a rodinný život druhá. Jsem přesvědčen, že je tato hranice velmi důležitým bodem v našem společném fungování.

Zmínil jste rodinný život, jste rodinný typ?

To rozhodně ano, rodina je pro mne velmi důležitá. Jsem s manželkou již 40 let a pořád ji miluju. Neznám nic krásnějšího, než když doma vypneme telefony a ostatní přístroje, nalijeme si skleničku, zapálíme si cigárko a jsme prostě spolu. Je to stále tak intenzivní. Přál bych to každému.

V podobném duchu tedy trávíte například vánoční svátky?

Přesně tak. Vánoce, narozeniny a různé oslavy jsou u nás záležitostí široké rodiny. Scházíme se všichni a ctíme generace. Tím chci říct, že uznáváme hierarchii rodiny. Krom oslav ale s manželkou milujeme společně strávený čas s našimi dvěma vnučkami. Hlídáme je často a je to velká radost.

Mluvíte s láskou o domově, vyrážíte s manželkou rádi do společnosti?

To téměř ne. To jsme si odbyli již v mládí. Tehdy jsme si užívali plnými doušky a asi jsme se už nabažili. Teď upřednostňujeme pohodlí a klid domova.

Od vašeho úrazu na motorce uplyne za pár týdnů osmnáct let. Co se od té doby změnilo?

V mých postojích se nezměnilo nic. Vždycky jsem říkal, co jsem chtěl a dělám to dodnes. V tom je mé myšlení konzistentní. Co je ovšem jinak, je dochvilnost a plánování. Před havárkou jsem chodil všude pozdě a nic nestíhal, to se mi už dneska nestává. Plánuju pečlivě a chodím včas. Víte, já jsem věděl, že se to stane. Mívám takové vize. Ani to nemohlo být jinak.

Věděl jste, že se vybouráte?

Žil jsem tehdy hrozně hektický život, makal jsem od nevidím do nevidím, hodně jsme pili a téměř nespali. Pak jsem natáčel píseň Voda, čo ma drží nad vodou. Jel jsem pomaličku v poklidu domů a bum...probudil jsem se za dva měsíce a chodit začal za dva roky.

Každý koncert je ovšem náročný i fyzicky, jak jste se vrátil do kondice a jak si ji udržujete?

Vidíte, tohle je další věc, kterou mám od úrazu jinak. Doktoři se na mě zlobili, že nemůžu chodit. Měl jsem po čtvrté operaci a stále mi to nešlo. Až v Německu zjistili, že mám potrhané zadní vazy v koleně, napravili to a já se zase rozběhl. Od té doby chodím třikrát týdně k fyzioterapeutovi a sportuji. Je to nutnost, protože jinak bych nechodil. Díky cvičení jsem naopak ve výborné formě.

Nepomáháte si žádnou alternativní medicínou?

Jak se to vezme. Denně cvičím 5 Tibeťanů a když je mi ouzko, zajdu do lesa, najdu si tam krásný dub, poprosím ho...a zázraky se dějí. Tam dostanete všecko, co potřebujete.

To už tvrdil Miloš Zeman. Jste znám některými svými kontroverzními výroky na adresu politiků a veřejného života, na tom se tedy také nezměnilo nic?

Taky ne. Jak jsem řekl, vždy jsem říkal a budu říkat, co si myslím. Jediný rozdíl mezi komunismem a kapitalismem je ten, že předtím nás o prachy obírali komunisté a teď totéž činí kapitalisté. Víc bych to asi nerozebíral.

Vrátíme se tedy raději k hudbě, posloucháte doma nějakou ´konkurenci´?

Ani moc ne. My si doma raději povídáme nebo spolu mlčíme. I to je důležité. Hudby mám dost v kapele. Zatím nám to stále šlape a návštěvnost našich koncertů to potvrzuje. To nám bohatě stačí ke štěstí (úsměv).

Na závěr nám prozraďte, co je pro vás luxus?

No, já si na luxus moc nepotrpím, žádné značky neupřednostňuji, možná jen u motorek. Luxusem je pro mě rozhodně volný čas, přízeň rodiny, lidská věrnost, důvěra a zdraví. Tenhle luxus si naopak užívám moc rád.

Děkujeme za rozhovor