Lenka Simerská: Gender pay gap se v Česku zmenšuje, důvod slavit ale ještě není

28. Březen 2022 | Redakce LUXUS.cz | čtenost po 30 dnech je 31700

Největší rozdíl v odměňování mezi muži a ženami je u vysokoškolaček, u žen ve vedení a ve věku na vrcholu kariéry, tedy mezi 40 a 44 let, říká Lenka Simerská, hlavní gestorka systémového projektu 22 % K ROVNOSTI Ministerstva práce a sociálních věcí. Lenku jsme pro vás vyzpovídali v našem dnešním rozhovoru, kde se s ní podíváme hlouběji na tuto problematiku.

Tématem rovného odměňování se zabýváte již řadu let. Kde se vzal onen prvotní impuls, který rozhodl, že právě toto téma bude pro Vás a Vaši práci stěžejní?

Je to tak, pracuji na snižování gender pay gapu už šestým rokem. Před tím jsem se řadu let věnovala analytické a poradenské činnosti také v oblasti rovných příležitostí žen a mužů. Téma odměňování tam bylo také, ale neřešilo se tak komplexně a zacíleně jako teď. To byl spíš sen a doporučení, která nakonec osvícení lidé na pravém místě vyslyšeli a začali téma řešit systémovým projektem na nejvyšší úrovni, do kterého jsem právě nastoupila v roce 2016. Přiznám se, že jsem nikdy nemířila do státní správy. Ale v momentě, kdy jsem uviděla inzerát na pozici v projektu, okamžitě se ve mně sepnul nějaký instinkt poslání pro věc a ta možnost opravdu to téma ovlivnit, a přihlásila jsem se do výběrového řízení, prakticky do jiného světa, než jsem se pohybovala před tím. Tematicky jsem ale stále ve své linii.

Podle statistik se v roce 2021 nerovnost v odměňování žen a mužů opět snížila. Dne rovnosti odměňování jsme dosáhli o 9 dní dříve než loni. Zdá se to být dobrá zpráva. Je na čase slavit?

Je to skvělá zpráva. A ráda říkám, že naše činnost na tom má svůj podíl. Celkově se tato statistika mírně zlepšuje, ale v posledním roce poskočila více, a dokonce jsme se dostali v žebříčku zemí z nehezkého druhého místa od konce o několik příček výš, a tedy už nejsme mezi posledními zeměmi EU. Ale zatím důvod slavit není.

Co podle Vás stálo za tímto zlepšením?

Skokové zlepšení nastalo vlivem souhry několika faktorů. Byly to jednorázové tzv. „covidové“ odměny ve zdravotnictví. Pracuje tam řada žen a zvýšilo jim to roční příjem. Dále to bylo navyšování minimální mzdy, která šla nahoru několikrát, ale bylo to spíše dohánění dluhu. Navyšovaly se také platové tarify, přidávalo se tam, kde je práce vykonávaná z veřejných peněz. Jsou to podhodnocené obory, ve kterých také pracují ve velkém měřítku ženy, například jde o školství. To vše v součtu posunulo statistiku. Nicméně pro udržení trendu potřebujeme nastavit také změny v praktikách odměňování u zaměstnavatelů a větší flexibilitu trhu práce. Proto říkám, že bych zatím neslavila.

V jakých oborech je podle Vás rozdíl v odměňování v Česku nejvýraznější?

Platí takové pravidlo, že čím výše, tím větší gender pay gap. Největší je u vysokoškolaček, u žen ve vedení a ve věku na vrcholu kariéry tedy mezi 40 a 44 let. Co se týče odvětví, tak nejvyšší rozdíl je v bankovnictví a pojišťovnictví. Podrobně pro každou profesi a dalších charakteristik, jako je věk, vzdělání nebo region najdete výdělky a rozdíly mezi ženami a muži v naší kalkulačce.

Jaká řešení pro tzv. Gender Pay Gap se nabízí?

Nerada slyším, že si za pay gap můžou ženy samy, protože si mají říct o víc nebo mají změnit práci. Jak bychom jako společnost řešili, kdyby se ženy hromadně zvedly a šly za lepším platem a opustily zdravotnictví, úřady nebo sociální služby? Jde o komplexní problém a není pro něj jednoduché řešení ve stylu one-size-fits-all. Celou řadu opatření mohou udělat zaměstnavatelé, například mít jasně nastavené odměňování, kde nebude prostor pro nejasnosti, za co je kdo hodnocen. Smluvní volnost má své meze, za stejnou práci a práci stejné hodnoty je povinnost odměňovat stejně. Pokud má zaměstnanec či zaměstnankyně jakoukoli přidanou hodnotu, která je pro zaměstnavatele důležitá, může ji ohodnotit, ale mělo by to opět být srozumitelné všem. Říká se tomu transparentnost. Lidé si stále mají tendenci myslet, že jde o to, abychom všichni věděli, kolik vyděláváme, ale tak to není.

Jde pouze o nějaké systémové kroky, nebo může pomoci v tomto ohledu každý z nás?

Celkovou statistiku také nezlepšíme, když necháme některé sektory kulhat za ostatními. Ukázalo se, jak jsou klíčové profese ve zdravotnictví a sociálních službách, a že když z nich ženy zmizí, jsme v problému jako společnost. Potřebovali jsme k tomu ale pandemii. Stejně tak potřebujeme flexibilitu pro rodiče, zkrácené úvazky a flexibilní režimy, aby v určité fázi života rodiny, kdy je to potřeba, mohli rodiče nebo pečující o staré a nemocné pracovat a současně se starat. Má to obrovský vliv na uplatnění žen ve svých profesích. Pokud mohou pracovní dráhu kontinuálně rozvíjet, nejsou tolik ohroženy rozdíly v odměňování. Ale je toho celá řada, co řeší snižování gender pay gapu. Možná web Rovnaodmena.cz napoví víc.

Jaký vývoj ohledně rozdílu v odměňování žen a mužů očekáváte v následujících letech?

Kdybyste se mě zeptali ještě v lednu, odpověď už by zahrnovala důsledky pandemie a vývoj na trhu s energiemi, ale teď je situace nově komplikovaná uprchlickou vlnou z Ukrajiny a vším s tím spojeným. Běženkyně jsou především ženy a zcela jistě to bude mít vliv na náš trh práce a jeho nastavení včetně odměňování. Teď musíme udělat všechno pro to, aby ty ženy, které u nás zůstanou dlouhodoběji, legálně pracovaly za podmínek rovných s českými občany. To je cesta k udržení dobrého klimatu pro ženy na trhu práce celkově.

Lenko, prozraďte nám, co pro vás znamená luxus?

Jednoznačně čas a pohoda. To jsou jednoznačně luxusní komodity, protože žiju dost aktivním životem plným výzev. Nemít stres a nedostatek času mimo práci a povinnosti, to je někdy docela umění. Takže jen tak koukat třeba do zeleně a poslouchat při tom ptáky, to je luxus.

Děkujeme za rozhovor

Rozhovory

EQUAL PAY DAY
EQUAL PAY DAY
EQUAL PAY DAY