Modrá linka pomáhá lidem i v nelehkých dobách

Pomáháte ostatním v práci nebo v osobním životě? Fungujete jako vrba? Obrací se na Vás Vaši známí s prosbou o pomoc, vyslechnutí či radu? Komunikujete celé dny s lidmi a hledáte cesty, jak jim pomoci? Hledáte řešení z problémů ostatních lidí? Pečujete o druhé? Pokud čtete dál, předpokládáme, že jste na jednu z těch výše uvedených otázek odpověděli – ano. Takže ještě jedna otázka? Potřebujete i Vy někdy pomoc?

Odpověděli jste – ne? Opravdu jste se nedostali do situací, kdy jste cítili, že byste potřebovali od druhého pomoc? Pokud nejste filmový akční hrdina (a i tomu nepomáhají jen jeho svaly či bystrý mozek), tak jste jednoznačně člověk společenský, a ten ke svému fungování potřebuje dávat i brát. Vyvažovat energii, dobíjet „baterky“, sdílet a vnímat, že na trápení není sám. Souhlasíte? V pomáhajících profesích však převládá pocit, že když pomáhám druhým, tak si musím umět pomoci sám. Když jsem například psycholog, tak přece nepotřebuji pomoci psychologa, a pokud potřebuji, tak to jsem profesionálně selhal.

Někdy pomoci potřebuje každý

Nejde přece o to, zda umím nebo neumím pomáhat druhým. Ale nebýt na trápení či těžké situace sám. Mnohdy totiž v terapiích nejvíce zafunguje možnost se vypovídat, nahlédnout na svoji potíž i z jiného úhlu, uvidět vše v jiném světle. To přinese nové možnosti, novou sílu i využití dosud skrytých vlastních zdrojů. Člověk, který každý den zdvihá ostatní ze země, může někdy dopadnout na zem tak nešťastně, že bude potřebovat, aby ho někdo podepřel a podal mu pomocnou ruku.

„A právě z tohoto důvodu fungují linky důvěry, kam – zcela anonymně, bez dalších závazků – můžete zavolat nebo napsat. Díky možnosti vyslovit svoje obtíže nahlas, pomoci druhého profesionála zklidnit rozjitřené emoce, zjištění nových informací či informací v jiném kontextu, pak člověk má energii svou obtížnou situaci unést a dál fungovat pro pomoc druhým i sobě,“ říká ředitelka Modré linky Hana Regnerová.