Nicol Lenertová: "Nejtěžší je rozhodnout se."

Nepletete.

Řekněme, že to byl jeden z hlavních důvodů.

Já osobně budu ráda, když každý bude jednou hlavně sám sebou. Pravda je, že s nimi hovoříme o všem, co je zajímá, rozebíráme, vysvětlujeme, varujeme...Porovnávat mohou mezi vnímáním světa podle maminky, jako ženy a tatínka, jako muže. Co si z toho každý z nich přisvojí, ukáže čas. Třeba z nich vyrostou mladí pánové, kteří nejenom, že umí číst v mapách, ale i naslouchat. To je podle mne důležitá schopnost, na které stojí umění komunikace.

Kluci sportují od 3 let – hrají tenis, golf, plavou, lyžují, bruslí. Jako většina kluků milují rychlá a historická auta. Ty mám ráda i já, a tak se na ně často chodíme dívat. V červnu se těšíme na motoristickou slavnost (Legendy 2017), kde bude náš strýček vystavovat veterána. Nejvíc ale Dominica oslovil fotbal (ABC Braník) a Járu basketbal (USK Praha). Ta láska ke sportu je tam asi vrozená.

Je mnoho toho, co bych chtěla umět ještě líp. Jsem hodně adaptabilní. Mám chuť se učit novým věcem. To je základ. Nedávno jsem dokončila bakalářské studium politologie, teď pokračuji v magisterském na VŠEM VS. Ze všeho nejraději ale komunikuji a tvořím. Proto jsem se spojila s ostříleným pardálem na poli PR, Tomášem Vaňkem.

A pak působila ve fotbalovém klubu FC Slovan Liberec...Víte, co se říká: „Maminka a pan režisér mají vždy pravdu!“ Mamka má jednu vrozenou vzácnou vlastnost, a tou je intuice. Jenže, protože se každý nejlépe poučí ze svých vlastních chyb, párkrát jsem jí z té nasměrované cesty odbočila na tu trnitější.

Každá žena má tu svou roli podle možností a podmínek, ve kterých se momentálně nachází. Není jednoznačná odpověď. Některé mají volnosti na rozdávání, jiné žijí se svázanými křídly.

Možností je nekonečně mnoho. Jen je realizovat. Záleží vždy na mnoha ovlivňujících faktorech. Rozhodnout se, udělat ten jeden krok vpřed, toho se často - my ženy - bojíme. Hlavně v pokročilejším věku. Ono, jinak se kouká na schopného sedmdesátníka a na schopnou sedmdesátnici. Tak to vnímám já. I proto jsem nepochybovala o vítězství D. J. Trumpa v prezidentských volbách USA.

Equal pay day je unikátní akce. Já osobně jsem si ji přejmenovala na „Malou čarodějku“. Má totiž tu kouzelnou moc, kdy během jednoho dne může posunout ženy i o deset let dál, a přitom je ponechá stejně mladé. Řekněte mi, kde máte šanci potkat na jednom místě stovky a stovky žen s úmyslem pomoci si, inspirovat se, sdílet svoje příběhy, podpořit se a ukázat si vzájemně možnosti a nové cesty? Najednou zjistíte, že nejenom vy se občas ocitnete na rozcestí, nevíte si rady, nebo potřebujete novou energii. Svou účastí jsem chtěla vyjádřit podporu všem takovým ženám. Koneckonců jsem jednou z nich. Život i práce se odvíjí od priorit, které máme. Každý máme svou pomyslnou Maslowovu pyramidu potřeb, které musí být naplněny, abychom uspokojili své já.

Předstírat.

Tak jaké jsou současné pracovní podmínky, opravdu netuším. Ale jeden rozdíl tu je. Dnes mám to, co po mně všichni požadovali – vzdělání i odpovídající věk. Akorát ta doba se nám trochu změnila. Co bylo tenkrát překážkou, je dnes předností.

Víte, když se dva lidé rozhodnou založit si rodinu, měli by se vzít. Rodina je přeci základ státu. Ale žijeme v době, kdy buď neplatí skoro žádná pravidla, nebo platí ta špatná. Všichni to ví, ale nikdo to neumí změnit.

Každý den je pro mne splněný sen, protože se ráno probudím a mohu ho reálně prožít. Mít dobré zdraví je jako mít motor, který vás pohání vpřed. Je dobré poslouchat ho, jak si vrní, protože když se pak zadře...