Oční klinika Gemini popisuje léčbu závažné oční choroby a její úskalí kvůli legislativě

Makulární degenerace – závažné onemocnění zraku, které ročně v  Česku postihne tisíce lidí. S jeho léčbou je nutné začít včas, jinak hrozí nevratné poškození zraku. České zákony léčbu dělají zbytečně složitou a znemožňují používání účinných, bezpečných a přitom levnějších léků. Oční lékaři jsou odkázáni na drahé léky. V rozpočtech pro zdravotnictví na ně ale mnohdy není dostatek financí. Navíc je léčba soustředěna pouze do specializovaných pracovišť, což značně prodlužuje čekací doby.

Věkem podmíněná makulární degenerace (VPMD) má dvě formy – suchou a vlhkou, která dokáže člověka rychle připravit o zrak. V Česku postihne vlhká forma věkem podmíněné makulární degenerace asi 1 500 pacientů ročně. Hrozí jim trvalé poškození zraku. Suchá forma onemocnění je sice častější, ale její průběh je mírnější než vlhká forma. „Věkem podmíněná makulární degenerace je onemocnění centra sítnice potřebného pro dobré vidění. Onemocnění souvisí s věkem a civilizačními faktory. Rozlišuje se častější a méně nebezpečná suchá forma, kdy není přítomen otok a krvácení na sítnici a slábnutí zraku postupuje pozvolna. Ta se ale může změnit ve vysoce nebezpečnou vlhkou formu, kdy na sítnici vzniká otok a krvácení. Pak zrak slábne velice rychle a pacient je ohrožen praktickou slepotou,“ popsal Pavel Stodůlka, přednosta sítě očních klinik Gemini.

Praktická slepota znamená, že člověk sice ještě vidí světlo a velké objekty, ale nepoznává drobnější předměty, nemůže číst a vykonávat běžné činnosti. Tento stav člověka výrazně omezuje. Závažné zrakové obtíže způsobené pokročilou vlhkou makulární degenerací se už nedají vyléčit. „Zpočátku se může deformovat obraz, následně se zhoršuje ostrost vidění a začínají problémy s rozpoznáváním předmětů a detailů. Lidé si často problémů všimnou nejdříve při čtení, kdy mohou vypadávat písmenka nebo části slov. Postupně vidění zeslábne natolik, že čtení už možné není vůbec a potíže činí i rozpoznávání obličejů. V případě vlhké formy může člověk pozorovat také tmavé skvrny v centru zorného pole. Toto onemocnění většinou nevede k úplné slepotě a lidem zůstává obvodové vidění a určitá soběstačnost,“ popsal Jaroslav Polišenský, lékař oční kliniky Gemini.

Ve světě se pro léčbu vlhké makulární degenerace používá také lék Avastin původně určený pro léčbu rakoviny tlustého střeva. Ukázalo se ale, že dokáže zastavit i postup vlhké formy VPMD. Je levný, účinný a bezpečný. Česko si ale tento lék pro léčbu očí samo zakázalo. Zákon u nás používání off-label léků nedovoluje. To znamená že lékaři mohou léčit pouze léky, které výrobce registroval pro konkrétní účel. Mnohdy jsou to mnohonásobně dražší léky, což vyhovuje farmaceutickým firmám.

Ošetření se však nedostane všem pacientům, kteří by jej potřebovali. „Pro léčbu vlhké formy makulární degenerace jsou v Česku už roky schváleny a používány léky Lucentis a Eylea a nově lék Beovu. Dále se celé roky používá lék Avastin, který ale není pro tuto nemoc výrobcem oficiálně určen. Avastin je lék, který je v Evropě registrován od roku 2005, je určen k léčbě rakoviny tlustého střeva, lékaři ho používají právě i k léčbě makulární degenerace, což není v ČR legální. Rozdíly v bezpečnosti a účinnosti již dlouho používaných léků jsou minimální, ale cena se liší mnohonásobně. Nejlevnějším lékem je právě Avastin. Cena léků Lucentis a Eylea je srovnatelná, oba jsou ale přibližně 50x dražší než Avastin. Cenový rozdíl je obrovský. Ročně se v Česku na tyto léky vydají zbytečně stovky milionů korun. Pokud by se více používal levnější Avastin, veřejné zdravotnictví by ušetřilo významnou částku a zdravotní péče by se stala dostupnější pro víc pacientů. Farmaceutické firmy by ale přišly o tučný profit,“ vysvětlil Pavel Stodůlka, proč výrobce Avastinu, který je vlastnicky propojen s výrobcem výrazně dražšího Lucentisu, nechce lék zaregistrovat i k léčbě makulární degenerace.

Podle Pavla Stodůlky je situace kolem Avastinu v Česku jedna z nejhorších v Evropě. „Ve většině vyspělých zemí se Avastin pro léčbu sítnice používá, protože je prokázáno, že je stejně účinný i bezpečný jako mnohem dražší léky. Byl dokonce jedním z prvních léků pro léčbu makulární degenerace,“ doplnil oční chirurg.

Už na podzim roku 2017 rozhodl Evropský soudní dvůr, že takzvaná off-label léčba, tedy léčba nemocí neuvedených výrobcem v příbalové informaci o léku, je možná a že ji lze i proplácet ze zdravotního pojištění. Ke změně situace v Česku je tedy potřeba, aby i čeští zákonodárci rozhodli, že off-label léky jako Avastin lze legálně používat. A také by měly být propláceny ze zdravotního pojištění. Tím by bylo po problému – lékaři by mohli používat bezpečný, účinný a mnohem levnější lék. Ušetřily by se tak stovky milionů korun ročně. A protože tento lék by se mohl používat na očním oddělení každé městské nebo okresní nemocnice, stala by se léčba sítnice dostupnější.