ŠVANDOVO DIVADLO UVEDE INSCENACI ANNA KARENINA

O lásce a odpuštění

Adaptaci slavného románu Anna Karenina uvede na svých divadelních prknech pražské Švandovo divadlo. Slavný román Lva Nikolajeviče Tolstého režíruje umělecký šéf smíchovské scény Martin Františák, který klasické literární dílo v překladu Taťjany Haškové adaptoval do podoby divadelní hry. V titulní roli se objeví Hana Briešťanská, držitelka ceny Thálie, do dalších úloh obsadil režisér Jakuba Tvrdíka, Kamila Halbicha, Jacoba Erftemeijera a další. Premiéra bude v sobotu 4. listopadu ve Velkém sále Švandova divadla. Anna Karenina je krásnou, morálně zásadovou ženou upjatého carského úředníka a milující matkou jejich jediného syna. V osobě důstojníka Vronského však potká svou životní lásku. Neumí být pokrytecká a milostný poměr ani jeho následky netají. Společnost ji odsoudí. Nešťastná Anna vidí svou situaci jako bezvýchodnou...

Hledání, míjení, lásky a rozchody

Známý příběh o manželských poutech roztavených žárem milenecké vášně pojal režisér Martin Františák jako moderní realistické drama o partnerských vztazích, v němž nechybí vtip, sarkasmus i hluboké pochopení pro každou z postav. Divákům tak inscenace slibuje silný divadelní zážitek. Ten se opírá zejména o pevné režijní vedení, výrazné herecké výkony, atraktivní hudbu, scénu a elegantní kostýmy. I díky nim se v inscenaci poutavě prolíná minulost se současností.

„Chceme vyprávět živý, vášnivý, emocemi nabitý příběh lásky odehrávající se v prostředí městské elity,“ říká režisér. „Současně však ukážeme druhou, často opomíjenou a podle nás neméně zajímavou linku Tolstého románu. Tu reprezentuje uvážlivý, s venkovem spjatý Konstantin Levin. Právě on totiž – navzdory vědomí marnosti a trapnosti lidské existence – hledá a posléze i nachází důvod ke šťastnému životu,“ vysvětluje Františák.

Právě ve střetu města – místa pokroku, společenského ruchu, ale i poživačnosti a dvojí morálky – s prostředím statkářského venkova – prostého, naplněného prací, ale také osamělého a s omezenými obzory – vidí režisér „naději a současně nebezpečí také pro naši budoucnost.“ Těžištěm inscenace jsou ovšem vztahy nabité vášní a city. „Jde o partnerská hledání, zrcadlení, míjení a rozchody. Což jsou dnes témata stejně palčivá jako v časech nastupující průmyslové revoluce, kdy román vznikl. Také atmosféru přelomové doby, kdy se ohlašují velké společenské změny a nic už brzy nebude jako dřív, bychom rádi v inscenaci zachytili,“ prozrazuje Martin Františák.

Magie vlaku na divadle

Významnou složku inscenace tvoří výprava, jejímž autorem je renomovaný scénograf a kostýmní návrhář Marek Cpin. V originálně pojaté scéně využil motiv vlakového kupé i siluetu vagónu moderní podzemky. Pomocí průhledných vrstev plexiskla dodal jevišti Velkého sálu neobvyklý prostor a hloubku, čímž umocnil magii divadelního vyprávění. Lákavou podívanou nabízejí divákům i Cpinovy „aristokraticky“ vytříbené kostýmy ve stylu haute couture.

Světelný design je dílem Martina Špetlíka, který patří ke špičce ve svém oboru a spolupracuje s divadelníky nejen z Evropy, ale i ze Spojených států či Kanady. Špetlík se zaměřuje zejména na fyzické či taneční divadlo a na site-specific, objektové a vizuální divadlo a své zkušenosti předává i jako pedagog.

Zdánlivou propast mezi minulostí a současností překlenuje také hudba Aid Kida (Ondřej Mikula). Respektovaný skladatel, hudebník a producent patří k významným představitelům elektronické hudby u nás i v Evropě a s Martinem Františákem spolupracoval už na inscenaci Srpnové světlo uváděné ve Studiu Švandova divadla.

A jak divadelníci ztvární finále s parní lokomotivou, jejíž drtivou sílu si většina lidí v souvislosti s Anniným osudem okamžitě vybaví? „Nebojte, vlak přijede,“ ujišťuje dramaturgyně Marie Nováková. „Stejně jako román i naše inscenace udržuje postavy v setrvalém pohybu a neklidu, který je jako ten vlak žene dál, dál do světla nebo do tmy.“

Premiéra ve Velkém sále je 4. listopadu, nejbližší volná repríza se uskuteční 25. listopadu. V prosinci 4. a 30.12. a v lednu 16. a 31.1. i s projekcí anglických titulků.