Hlavní zakladatel Lednicko-Valtického hudebního festivalu - Jiří Partyka

Velmi mě baví promítat historické souvislosti do festivalového programu. Skladbu lichtenštejnského autora Johanna Georga Orschlera měl ve svém repertoáru zařazenu jeden z našich nejlepších souborů staré hudby, Collegium Marianum. Další skladba, která se bude hrát na koncertě v rakouském Katzelsdorfu je Salve Regina od Josepha Haydna. Ta se přímo nabízela, jelikož byla součástí archivu řádu Milosrdných bratří ve Valticích. Islandský muzikolog Jóhannes Áugústsson nám dal tip na triové sonáty dosud málo hraného autora Johanna Melchiora Pichlera. Ten v roce 1721 ve věku 26 let nastoupil jako kapelník a skladatel k princi Josephovi Johannovi Adamovi z Lichtenštejna. V tomto období na dvoře Lichtenštejnů působil také Antonio Vivaldi jako maestro di capella. Není tedy překvapením, že v Pichlerově hudbě nacházíme inspiraci Vivaldim.

Jeden z letošních koncertů se uskuteční například v Mikulově, který v roce 1249 připadl Jindřichu I. z Lichtenštejna. Koncertem v jízdárně zámku si připomínáme výročí 770 let usídlení rodu Lichtenštejnů na našem území. Dalším novým místem je kostel v rakouském Katzelsdorfu či novogotická kaple sv. Cyrila a Metoděje v Břeclavi.

Jsem okouzlen kostelem Navštívení Panny Marie v Břeclavi-Poštorné. Chrám má mimořádnou akustiku a atmosféru navzdory tomu, že ve srovnání s jinými objekty Lednicko-valtického areálu patří spíše k těm mladším. Z dalších míst mě nepřestává fascinovat lovecký zámek s obloukem, nad nímž se nachází malý sál - Dianin chrám zvaný Rendez-vous, který skýtá úchvatný pohled na lesopark.

Sólové hře se nyní z časových důvodů až na výjimky nevěnuji. Ještě v minulém roce jsem zastal úlohu koncertního mistra na úvodním koncertě a jako primarius kvintetu doprovodil dvě talentované fagotistky. Letos vystoupím jako host v programu cembalissimo v Břeclavi, odkud pocházím.

Koncerty vážné hudby jsou pro klasikou nepolíbené posluchače zbytečným tabu. Termín „vážná hudba“ je tak trochu nešťastný... a v dnešní době možná i odrazující. Klasiku z osobní zkušenosti, kdy jsem ji jako mladík studoval a propadl jí, vnímám naopak velmi radostně - jako studnici pozitivních prožitků, prostor pro uklidnění, zamyšlení a čas se sebou samým. Koncerty klasické hudby umí „zvedat ze židle“ a po silném zážitku probudit nový životní zájem. Srdečně zvu všechny příznivce jakékoliv kvalitní hudby. Pokud se čtenáři chtějí o letošním ročníku dozvědět více, doporučuji navštívit festivalový web www.lvhf.cz, kde jsou také v prodeji vstupenky.